|
|
Mělník jako sídlo českých královen
Mrázová, Kateřina ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje královskému věnnému městu Mělník, jež se ve středověku stalo významným sídlem českých královen. Práce sleduje postavení Mělníka od počátků jeho osídlení v 9. století, kdy je poprvé spojován s přemyslovskými kněžnami Ludmilou a Emmou, až do 15. století, kdy Mělník držela poslední královna Johana z Rožmitálu. Hlavní a stěžejní část práce tvoří kapitoly věnované královnám Elišce Přemyslovně, Barboře Celjské a Johaně z Rožmitálu. Cílem práce je na základě analýzy pramenů a sekundární literatury vysvětlit význam spojení Mělníka s českými královnami, charakterizovat Mělník jako sídlo a popsat pobyty jednotlivých královen z ekonomického a politického hlediska. KLÍČOVÁ SLOVA Mělník; sídlo; Eliška Přemyslovna; Barbora Celjská; Johana z Rožmitálu; královské věnné město, středověký dvůr
|
|
|
Kontumační rozsudek - stav a perspektivy
Danihlík, Tomáš ; Zahradníková, Radka (oponent)
Kontumační rozsudek - stav a perspektivy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem rozsudku pro zmeškání, neboli kontumačního rozsudku, a stavem a perspektivami jeho právní úpravy. Rozsudek pro zmeškání je zvláštním druhem rozsudku, který umožňuje soudu za určitých podmínek rozhodnout věc bez dokazování na základě toho, že vezme tvrzení uváděná žalobcem za nesporná. Díky tomu jde o nástroj, který umožňuje urychlit řízení. Rozsudek pro zmeškání je klasickým procesněprávním institutem s dlouhou tradicí sahající až do dob starých Římanů. Tradice kontumace v českém právu byla narušena přijetím občanského soudního řádu v roce 1950 a úprava rozsudku pro zmeškání se do českého práva vrátila až po vzniku samostatné České republiky, avšak byla vybudována na jiném základě než úprava na našem území platná do přijetí kodexu z roku 1950. Proto je zmeškání v české právní úpravě pojímáno úžeji oproti úpravě rakouské, což je zdrojem některých problémů, s nimiž se současná úprava rozsudků pro zmeškání musí potýkat. Zákonodárce jako řešení však nezvolil cestu rozšíření možnosti vydávat rozsudky pro zmeškání na situace, kdy se žalovaný nevyjádří k žalobě anebo kdy se nedostaví k přípravnému jednání. V těchto případech, ačkoli jde ve své podstatě o zmeškání, zákon finguje, že žalovaný nárok uznává, což je odbornou...
|
|
|
Mělnická urbanonymie: Případová studie vývoje názvů ulic na Mělníku v 19. a 20. století
Burian, Lukáš
Tato diplomová práce se zabývá dynamikou změn systému uličního názvosloví ve městě Mělníku od druhé poloviny 19. století do současnosti. Jedná se o ucelenou případovou studii, která se řadí pod obor historické toponomastiky, respektive její části věnované urbanonymii. Práce shrnuje, popisuje a analyzuje problematiku uličních názvů, které se nacházely v průběhu sledovaného období ve městě Mělníku. Práce je rozdělena na pět základních částí z toho první část tvoří analýza a heuristika dostupných pramenů zejména pak dokumentů úřední povahy, které jsou součástí Archivu města Mělníka a archivu Odboru výstavby a rozvoje Městského úřadu Mělník. Například se jedná o zápisy městské rady, zápisy městského národního výboru, dopisy atd. Druhá kapitola, která je rozdělena na dílčí podkapitoly podle období, se věnuje historickému vývoji mělnické urbanonymie a jejím změnám. Třetí částí je obecná toponomastická analýza mělnického uličního názvosloví z pohledu základních onymických funkcí urbanonym a z pohledu problematiky využívání honorifikačních názvů. Další kapitolu tvoří úplný jmenný výkladový seznam jednotlivých uličních názvů, ve kterém jsou zaznamenány chronologicky jednotlivé změny názvů a vysvětlení jejich motivace pojmenování v historii. Poslední část práce je věnována úvaze nad urbanonymy jako...
|
|
|
Kontumační rozsudek - stav a perspektivy
Danihlík, Tomáš ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Kontumační rozsudek - stav a perspektivy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem rozsudku pro zmeškání, neboli kontumačního rozsudku, a stavem a perspektivami jeho právní úpravy. Rozsudek pro zmeškání je zvláštním druhem rozsudku, který umožňuje soudu za určitých podmínek rozhodnout věc bez dokazování na základě toho, že vezme tvrzení uváděná žalobcem za nesporná. Díky tomu jde o nástroj, který umožňuje urychlit řízení. Rozsudek pro zmeškání je klasickým procesněprávním institutem s dlouhou tradicí sahající až do dob starých Římanů. Tradice kontumace v českém právu byla narušena přijetím občanského soudního řádu v roce 1950 a úprava rozsudku pro zmeškání se do českého práva vrátila až po vzniku samostatné České republiky, avšak byla vybudována na jiném základě než úprava na našem území platná do přijetí kodexu z roku 1950. Proto je zmeškání v české právní úpravě pojímáno úžeji oproti úpravě rakouské, což je zdrojem některých problémů, s nimiž se současná úprava rozsudků pro zmeškání musí potýkat. Zákonodárce jako řešení však nezvolil cestu rozšíření možnosti vydávat rozsudky pro zmeškání na situace, kdy se žalovaný nevyjádří k žalobě anebo kdy se nedostaví k přípravnému jednání. V těchto případech, ačkoli jde ve své podstatě o zmeškání, zákon finguje, že žalovaný nárok uznává, což je odbornou...
|
|
|
Subkultura graffiti ve stínu Prahy
Černá, Eliška ; Čížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Práce se zabývá problematikou subkultury graffiti na malém městě. Je zde na ni nahlíženo jako na subkulturu mládeže se všemi jejími aspekty. Subkultura nabízí možnost konstrukce vlastní identity v těžko uchopitelném období dospívání. Graffiti bývá řazeno mezi jeden ze čtyř, potažmo pěti elementů hiphopu. V teoretické části najdeme vymezení pojmů, historii graffiti, jeho přechod z periferie společnosti do středního proudu, od domény sociálně vyloučených až po umělce vystavující v galeriích. Tyto pohyby nutně zanechaly na graffiti scéně nesmazatelné stopy, které od průkopnických začátků proměnily graffiti scénu až do podoby, kterou známe dnes. Neodmyslitelnou složkou graffiti je jeho ilegální část, která vyvolává nevoli v řadách představitelů a některých obyvatel měst a přesto je pro aktivní writery nutnou. Pro některé je dokonce nutným zlem, aby byli respektováni komunitou. Jsou však různé prostředky, jak nelegální složku zmírnit a nabídnout přijatelnou alternativu v podobě legálních ploch. V teoretické části nalezneme bohatou historii Mělnického graffiti a jejích hybatelů, je zde vymezeno postavení jedince ve skupině neboli crew a v rámci samotné subkultury. Dále je zde objasněn postoj vůči ikonám graffiti a ženám, aktivním writerkám.
|
|
|
Přestupové hnutí v Mělníku roku 1921
Novák, Jiří ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá "přestupovým hnutím" v Mělníku v roce 1921. Řečený pojem odkazuje na kampaň, která se snažila přesvědčit obyvatelstvo, aby před sčítáním lidu konaném v únoru 1921 vystoupilo z římskokatolické církve, a aby tak vyjádřilo emancipaci našeho národa od církve. Vůdčí ideou přestupového hnutí bylo přesvědčení, že Řím vždy byl naším nepřítelem, že protestantismus je vlastní podsta- tou naší národní identity a že katolická církev byla spojencem Habsburků. Předkládaná práce se snaží prozkoumat roli vedoucích skupin přestupového hnutí (Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka) v Mělníku, roli místního tisku i reakci duchovní správy. Výzkumné jádro práce je za- loženo hlavně na pramenech, a to jak archivních, tak i vydaných. Bylo zjištěno, že přestupové hnutí bylo v Mělníku poměrně úspěšné. Nebyly za- znamenány žádné násilné střety. Místní tisk hrál významnou roli a přestupové hnutí podporoval. Klíčová slova: přestupové hnutí, Mělník, Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka, diskursivní analýza
|
|
|
Vliv regionálních médií na vnímání komunální politiky čtenáři v Mělníku
Tichota, Ondřej ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce "Vliv regionálních médií na vnímání politiky čtenáři v Mělníku" pojednává o výzkumu přejímání mediálního framingu (zarámování) politiků, politických aktérů a významných událostí čtenáři regionálních zpravodajských periodik ve městě M ělník. K výzkumu byly využity metody framingu a focus groups. V úvodní teoretické části jsou obě metody představeny. Metoda framingu sloužila ke kvalitativní analýze obsahů p ěti tištěných médií v letech 2005 až 2007 - byly to Mělnický deník, Týdeník Mělnicko, měsíčník Mělnická radnice, týdeník Tep regionu a středočeské vydání Mladé fronty Dnes. Autor diplomové práce se zaměřil na několik nejdůležitějších témat na komunální úrovni ve sledovaném období a pozoroval, jak respondenti přebírají, nebo naopak odmítají jejich zarámování nabízené prostřednictvím médií politiky, novináři a dalšími účastníky politického života v Mělníku, jakými jsou například členové petičních výborů nebo ekologičtí aktivisté. Zarámování událostí a kauz u čtenářů autor zjišťoval v jím moderovaných diskusích ve focus groups (ohniskových skupinách), v nichž respondenty byli obyvatelé Mělníka ve věku od 26 do 75 let. Tato práce je subjektivní sondou do světa účinků regionálních médií na čtenáře, v tomto případě zaměřenou na politická témata.
|
|
|
Mělnická urbanonymie: Případová studie vývoje názvů ulic na Mělníku v 19. a 20. století
Burian, Lukáš ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dynamikou změn systému uličního názvosloví ve městě Mělníku od druhé poloviny 19. století do současnosti. Jedná se o ucelenou případovou studii, která se řadí pod obor historické toponomastiky, respektive její části věnované urbanonymii. Práce shrnuje, popisuje a analyzuje problematiku uličních názvů, které se nacházely v průběhu sledovaného období ve městě Mělníku. Práce je rozdělena na pět základních částí z toho první část tvoří analýza a heuristika dostupných pramenů zejména pak dokumentů úřední povahy, které jsou součástí Archivu města Mělníka a archivu Odboru výstavby a rozvoje Městského úřadu Mělník. Například se jedná o zápisy městské rady, zápisy městského národního výboru, dopisy atd. Druhá kapitola, která je rozdělena na dílčí podkapitoly podle období, se věnuje historickému vývoji mělnické urbanonymie a jejím změnám. Třetí částí je obecná toponomastická analýza mělnického uličního názvosloví z pohledu základních onymických funkcí urbanonym a z pohledu problematiky využívání honorifikačních názvů. Další kapitolu tvoří úplný jmenný výkladový seznam jednotlivých uličních názvů, ve kterém jsou zaznamenány chronologicky jednotlivé změny názvů a vysvětlení jejich motivace pojmenování v historii. Poslední část práce je věnována úvaze nad urbanonymy jako...
|
|
|
Historický vývoj názvů ulic a prostranství na Mělníku
Burian, Lukáš ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historickou toponymií na příkladu mělnické urbanonymie. Zaměřuje se na pojmenovávání ulic a prostranství ve městě Mělníku během druhé pol. 19. století a v průběhu celého 20. století. Práce shrnuje a popisuje, kdy, a za jakých okolností docházelo k přejmenování hlavních mělnických ulic, tříd a náměstí. Práce je rozdělena do tří částí. První kapitola je chronologicky rozdělena na podkapitoly podle časových období, ve kterých došlo ke změnám např. První republika, Protektorát Čech a Moravy, Poválečné období, 60. léta atd. Druhá část práce je analytickým zpracováním sesbíraných dat. Také se v druhé kapitole práce věnuje zásadám pojmenovávání, motivaci, onymickým funkcím urbanonymií a výskytu jednotlivých uličních názvů. Na závěr je v práci provedena aplikace fenoménu "Míst paměti" od Pierra Nory na systému ulic. Závěrem práce je popis geneze jednotlivých typů názvů, které se postupně začaly objevovat na Mělníku. Také práce shrnuje problematiku honorifkačních jmen. Klíčová slova: názvy ulic, Mělník, 19. století, 20. století, historická toponomastika
|
|
|
Subkultura graffiti ve stínu Prahy
Černá, Eliška ; Čížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lachmann, Filip (oponent)
Práce se zabývá problematikou subkultury graffiti na malém městě. Je zde na ni nahlíženo jako na subkulturu mládeže se všemi jejími aspekty. Subkultura nabízí možnost konstrukce vlastní identity v těžko uchopitelném období dospívání. Graffiti bývá řazeno mezi jeden ze čtyř, potažmo pěti elementů hiphopu. V teoretické části najdeme vymezení pojmů, historii graffiti, jeho přechod z periferie společnosti do středního proudu, od domény sociálně vyloučených až po umělce vystavující v galeriích. Tyto pohyby nutně zanechaly na graffiti scéně nesmazatelné stopy, které od průkopnických začátků proměnily graffiti scénu až do podoby, kterou známe dnes. Neodmyslitelnou složkou graffiti je jeho ilegální část, která vyvolává nevoli v řadách představitelů a některých obyvatel měst a přesto je pro aktivní writery nutnou. Pro některé je dokonce nutným zlem, aby byli respektováni komunitou. Jsou však různé prostředky, jak nelegální složku zmírnit a nabídnout přijatelnou alternativu v podobě legálních ploch. V teoretické části nalezneme bohatou historii Mělnického graffiti a jejích hybatelů, je zde vymezeno postavení jedince ve skupině neboli crew a v rámci samotné subkultury. Dále je zde objasněn postoj vůči ikonám graffiti a ženám, aktivním writerkám.
|
host ::
RSS.